Strava je každodenní součástí našeho života a proto nás nemůže překvapit, že má velký podíl v příčinách nejrůznějších nemocí. Je zřejmé a pochopitelné, že strava není jedinou příčinou nemocí, hraje zde roli mnoho dalších věcí jako jsou například vrozené dispozice, zevní i vnitřní toxické vlivy, pohyb, bakteriální, viroví či mykotičtí činitelé a podobně. Ale bez úpravy stravy není léčba úplná a mnoho nemocí se pak nelepší nebo rychle vrací.
Jen zcela stručně si řekněme na co má strava zásadní vliv v rámci našeho zdraví neboť toto velmi úzce souvisí s námi sledovaným tématem.
– od složení stravy a potravinových intolerancí se odvíjí kvalita sliznice tenkého střeva. Zde vzniká až 60% imunity. Proto má strava zásadní vliv na kvalitu naší obranyschopnosti. S tím souvisí i osídlení střeva mikroorganismy, ty nám pomáhají v trávení i detoxikaci, pokud není střevo v pořádku pak vzniká dybiósa s přemnožením patogenních bakterií a plísní. V neposlední řadě při porušení sliznice tenkého střeva se střevo stává propustným a do krve se dostávají nestrávené molekuly bílkovin a nejrůznější chemické či toxické látky, které by za normálních okolností neprošly zdravou střevní sliznicí.
– strava dlouhodobě ovlivňuje kvalitu a činnost všech orgánů, má zásadní podíl na metabolismu i schopnosti detoxikace organismu.
– strava v neposlední řadě ovlivňuje naši psychickou kondici a to jak momentálně, tak dlouhodobě.
To, co vadí v naší stravě a způsobuje zdravotní problémy je
– špatné složení stravy, které neodpovídá charakteru a schopnosti našeho trávicího systému a tím se poškozují trávicí orgány a přebytky ve střevě kvasí a zahnívají a poškozují sliznici tenkého střeva a to pak namáhá naše regulační mechanismy.
– Nadbytek či nedostatek některých živin
– Chemie ve stravě, které se sem dostávají při pěstování plodin, chování zvířat, ale i při zpracování a úpravě stravy – stabilizátory, barviva, emulgátory, umělá sladidla a podobně.
– Nevhodné zpracování stravy, strava, která není čerstvá. / stravu je třeba sníst hned po tepelné úpravě/
– Složení stravy neodpovídá našim potřebám fyzickým, zdravotním, ročnímu či dennímu období.
Tyto předchozí odstavce jsou všeobecné, ale uvádíme je zde proto, aby bylo možné pochopit naše zkušenosti s léčbu autistických dětí stravou.
K autistickým dětem jsme se dostali vlastně náhodou. Již před více jak dvaceti lety v rámci přírodní léčby a léčby stravou k nám chodili i děti s autismem, ale přicházeli spíše pro imunitní a trávící problémy, které často tuto nemoc provází. V rámci diagnostiky jsem kromě jiného testovali potravinové zátěže, tedy intoleranci na potraviny a zde pravidelně vycházel lepek i kasein. Pokud rodiče byli ochotní upravit stravu, docházelo k zlepšení imunitního i zažívacího systému, ale k našemu překvapení se zlepšovali i příznaky autismu a děti začaly lépe komunikovat a zlepšoval se jejich psychický vývoj. Až za několik let jsme se seznámili s americkou studií o vlivu lepku, kaseinu a porušených barier na vznik a léčbu autismu. Potvrdilo to naše zkušenosti a doplnilo nám to mechanismus vzniku onemocnění. Je zřejmé, že u autismu, tak jako u jiných nemocí, není jen jedna příčina, ale jedná se o soubor příčin, které dohromady vytváří tuto nemoc.
Barierové teorie, která je nejen logická, ale v diagnostice a léčbě se nám daří ji neustále potvrzovat a to nejen u autismu. První barierou je sliznice tenkého střeva, která je ochranou krve proti vniknutí nežádoucích látek do krve. Tato bariera je velmi účinná a za normálních okolností nepropustí, kromě jiného, žádnou kompletní bílkovinu. Bílkoviny se, za normálních okolností, ve střevě musí rozložit na jednotlivé aminokyseliny a ty se pak dostanou přes barieru do krve a v našem organismu se z těchto jednotlivých aminokyselin vytváří bílkoviny tělu potřebné. Pokud je bariera porušená a kompletní bílkoviny přechází do krve mohou vyvolávat imunitní rekce a vést k různým imunitním problémů. Pokud z nějakého důvodu se poruší bariera, která chrání nervový systém pak bílkoviny, kolující v krvi mohou vyvolávat poškození nervového systému. U autismu je to zvýšená tvorba opioidních látek, které způsobují poškození nervového systému. Pokud dojde k tomuto poškození v době raného dětství, tedy v době rozvoje nervového systému – vznikne autismus a jeho nejrůznější formy. Pokud k poruše dojde po ukončení vývoje, mohou vzniknout jiné onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha , schisofrenie. Ale mohou být i bolesti hlavy, poruchy spánku a mnoho dalších. Ne všechny tyto nemoci jsou jen této příčiny, ale mnohdy dietou z vyloučením lepku a kaseinu a nápravou střevní sliznice u lidí mizí mnohé zdravotní problémy.
Před několika lety jsme měli v ordinaci chlapce s poruchou autistického spektra u kterého jsme vytestovali intoleranci lepku a kaseinu a porušení barier. Doporučili jsme stravu a rodiče, kteří byli velmi zodpovědní, stravu ihned u dítěte změnili. Během půl roku se chlapec velmi zlepšoval, jak po stránce komunikace, tak psychického vývoje. Po nástupu do školy velmi dobře prospíval, učil se dobře, zmizely rituály. Otec tohoto chlapce trpěl mnohaletými migrénami, astmatem a dalšími těžkými a urputnými zdravotními problémy. Když viděl zlepšení u syna, vysadil ve stravě lepek a kasein a během krátké doby vymizely jak migrény, tak astma a významně se zlepšil celkově jeho zdravotní stav. Z toho vyplývá nejen to, že mnohdy dědíme dispozice, ale ty se mohou projevovat nejrůznějším způsobem.
Je nutno podotknout, že u autismu se nejedná o alergii na mléčnou bílkovinu nebo celiakii, pokud mluvíme o lepku. Tato reakce je metabolická a je umožněna porušením zmíněných barier. Je však pravdou, že postupujícím poškozením tenkého střeva se může u některých dětí vyvinout i alergie. Při vrozené dispozici k celiakii je možné i někdy vidět u autistických dětí toto onemocnění, ale zdaleka to není vždy.
Zásadní roli zde hraje kvalita sliznice tenkého střeva
Je to neprávem opomíjený orgán od něhož se odvíjí naše zdraví a často i naše nemoci. Je třeba o tomto orgánu napsat pár slov, neboť to úzce souvisí s našim tématem, ale i mnohými dalšími nemocemi. Již jsme napsali, že ve sliznici střeva vzniká podstatná část imunity a navíc je ochranou organismu proti vniknutí nevhodných látek do naše krevního oběhu. Ale do značné míry zde probíhá trávení a tedy základ naší výživy. Tenké střevo je osídleno střevními mikroorganismy 10 na 14. Tyto žijí s námi v symbióze a jsou velmi důležité pro naše zdraví. Kromě toho mezi jednotlivými mikroklky sídlí kmenové buňky. Kvalita střevní sliznice je v současné době u velké části populace poškozená a v mikrofóře střeva je značné přemnožení plísní a patogenních bakterií. To přispívá a je základem mnoha imunitních problémů včetně alergií a autoimunitních nemocí a nejen těchto. Proč je střevní sliznice tak často u současných dětí a dospělých porušená? Jako vždy není to jen jedna příčina, ale celý soubor. Když začneme od začátku, je třeba říci, že mikroflóru střevní dědí dítě po mamince, a v období těhotenství a kojení závisí na složení stravy maminky a na jejich intolerantních potravinách, což vše se pak přenáší na dítě a odráží se na stavu střeva a jeho osídlení. Velmi často je možné léčit mnoho nemocí u kojených dětí pouhou úpravou stravy maminky. Je zřejmé, že na kvalitu střeva má zásadní vliv délka kojení a strava kojenců. Nepopiratelný vliv zde mají roli antibiotika, ty zlepší probíhající zánět, ale zhorší střevní imunitu a pak velmi často dojde k začarovanému kruhu nemocí, které mohou vést k nejrůznějším následným nemocem. V neposlední řadě zde hraje celoživotní složení stravy. Pokud složení stravy neodpovídá naší schopnosti trávení, pak potrava ve střevě zahnívá, kvasí a poškozuje sliznici a přemnožuje patogenní mikroorganismy . To souvisí s moderní stravou, nadbytkem masa, cukrů, mléčných výrobků, pečiva, nedostatku kvalitní, tepelně upravené zeleniny. Střevní sliznice a její kvalita je kamínkem v mozaice vzniku autismu a tak jako u jiných nemocí je nutné na ni myslet a snažit se jí napravit neboť pak můžeme ovlivnit i onemocnění. Nelze napravit kvalitu střevní sliznice, pokud neovlivníme složení stravy a potraviny, které organismus zatěžují.
Strava u autistických dětí
Strava u autistických dětí musí být založena na kompletním vysazení mléka a mléčných výrobků a to jak samostatně, tak v nejrůznějších potravinách, kde mohou být přidávány. Nutno zdůraznit, že to, co v mléčných výrobcích vadí je bílkovina – kasein. Proto nestačí vyloučit laktosu – mléčný cukr, ale kompletně mléčné výrobky. Druhou složkou potravy, kterou je třeba vysadit je lepek, obilná bílkovina. Je v pšenici a jeho všech formách jako špalda, kamut, kuskus, bulgur, těstoviny. Druhou obilovinou je žito a dále ječmen a oves. Vzhledem k tomu, že se nejedná o autoagresivní či alergické onemocnění není třeba hlídat stopy lepku, jako je to při celiakii. Pokud je však u autistických dětí i celiakie, pak je třeba vysadit naprosto vše, co má i nepatrné stopy lepku.
Mléčná bílkovina je specifická bílkovina na jejíž trávení máme enzymy do dvou let života, pak je postupně ztrácíme a naše schopnost trávení této bílkoviny je velmi problematická. Je to tak u nás, ale i u všech savců. V přírodě se žádné zvíře neživý mlékem po období kojení, to jen člověk má možnost volby a ne vždy volí s ohledem na své schopnosti. Mléko a jeho bílkovina pak často vede k poškozen střevní sliznice, vzniká na ni intolerance nebo alergie přispívá k zahlenění organismu. Mléko a mléčné výrobky nepatří mezi základní potraviny a jejich vyloučení nemá negativní účinky. Vápník z mléka se obtížně tráví a to z ohledem na fosfor v mléce. Zdroje vápníku jsou v přirozené stravě velké, nemusíme o něj mít strach, pokud je ve stravě dostatek zeleniny, luštěnin, obilovin a semínek. Pro konzistenční potřebu vaření a doplnění je možné použít obilná mléka. Z našich mnohaletých zkušeností vidíme, jak pouhé vyloučení mléčných výrobků u dětí či dospělých vede zlepšení mnoha nemocí včetně autismu. Věřte, že při správném složení stravy nejsou patrné žádné nedostatky, děti se i po fyzické stránce vyvíjí dobře.
Druhou složku zátěžových potravin u autistických dětí je lepek. Obilná bílkovina obsažená v pšenici, žitu, ječmeni a v malé míře i v ovsu. O tom, že lepek v současné době velmi škodí zdraví moderních lidí víme z našich zkušeností již nejméně dvacet let. V poslední době to začíná být hitem a lidé, kteří vysadí lepek se cítí podstatně lépe a zlepšují se mnohé nemoci. Jistě mnoho lidí podotkne, že tu tyto potraviny byly vždy a lidé je jedli a problémy neměli. Je třeba si to vysvětlit, neboť pochopení je vždy cestou k úspěchu. V první řadě se změnilo používání pšenice i žita. Dříve se tyto obiloviny mlely na žernovech / mezi mlýnskými kameny/, každá tato mouka byla celozrnná a navíc rozdrcená do granulek. Z této mouky se dělali kaše, těstoviny, kuskus, a v menší míře se zapékala. Tato mouka byla technicky nevýhodná, vzhledem k přítomnosti tuků z rozemletého klíčku velmi rychle žlukla a nedala se déle skladovat. Proto se vymyslely válcové mlýny, kde nejprve odejde klíček, pak obilka / natažená do jehliček/ a nakonec zůstane lepek a kasein – tedy bílá mouka. K rozšíření těchto mlýnů došlo u nás až v první polovině minulého století. V tomto období se velmi rozšířilo pečení a pečivo vytlačilo vařené obilí i kaše a stalo se deno denní součástí našeho jídelníčku. A tady začaly vznikat problémy. Za normálních okolností, pokud sníme vařenou obilovinu, dojde v ústech ke smíchání potravy se slinami, kde je ptyalin, který postupně v žaludku začne trávit složité cukry, ty se oddělí od bílkoviny, lepku a ta se pomocí kyseliny solné začne rozkládat na jednotlivé aminokyseliny. Jinak je tomu u pečiva, zapečením se škrob pevně naváže na lepek, ten se nerozloží v žaludku a je v nezměněné formě propašován do střeva a zde poškozuje mikroklky a střevní sliznici. Z toho je zřejmé, že problém není pšenici nebo žitě, ale ve způsobu jakým jsme ji začali zpracovávat a fregvenci s jakou se jí pečivo. V současné době je již takové poškození střeva v populaci/ a to zdaleka nejen lepkem/, že nepomáhá vyměnit bílé pečivo za celozrnné, a musí se pečená farma vyloučit. Nezřídka pak se musí vyloučit lepkové potraviny jako celek. Určitě zde hraje roli i velká změna kvality pšenice, která byla v minulém století intenzivně mutována za účelem zvýšení výnosu. To vše nás poškodilo a náprava je jen na nás. Tolik obecně o lepku. U autistických dětí je třeba vysadit lepek úplně. To však neznamená, že se vyloučí všechny obiloviny. Obiloviny a jejich složité cukry jsou základem pro naší energii a zdraví, svědčí o tom konstrukce našeho trávicího systému a jeho enzymatické vybavení. V praxi to znamená, že používáme obiloviny bezlepkové, to je rýže, jáhly, pohanka, kukuřice, amarant, quinoa, tef, perličkový ječmen/ slzovka/, čirok. Je třeba se je naučit připravovat, vařit je jako základ stravy, připravovat z nich kaše, noky, knedlíky, používat z nich i těstoviny. Vzhledem k způsobu trávení je třeba co nejméně používat pečenou mouku i z těchto obilovin. Běžné bezlepkové pečiva a jiné výrobky jsou mnohdy velmi škodlivé, neobsahují sice lepek, ale působí nepříznivě na zdraví. Obsahují často nestravitelnou sojovou mouku, toxický bramborový škrob, spoustu chemických a stabilizačních přísad, cukru a podobně. Pečená mouka se špatně tráví a rozkládá, to je důvod proč raději používáme ve stravě uvařená zrna a z nich pak připravujeme další pokrmy.
Zde však vše nekončí, je potřeba udělat daleko více kroků v úpravě stravy, aby výsledek byl dobrý. Tím, že vysadíme lepek a kasein snížíme dráždění nervového systému, ale nedojde ještě k regeneraci bariery tenkého střeva. A také je třeba stravou posílit a harmonizovat ostatní orgány, neboť pak se zlepšuje zdraví dětí celkově a tím se stabilizuje i psychická činnost. Jako bonus se zlepší u dobře stravovaných dětí i imunitní systém.
Tím, že vysadíme mléčné výrobky a některé obiloviny, je třeba upravit jídelníček jako celek. Pokud se vysadí ze stravy pečivo a mléčné výrobky, vede to často k tomu, že se zvýší podíl masa, cukru, brambor a jiných méně vhodných potravin, to však nenapraví střevo a zatíží orgány a to především slinivku břišní, játra a ledviny. To zhorší zdraví dětí i jejich psychickou stabilitu. Proto je třeba spolu s vysazením lepku a kaseinu upravit i celkové složení stravy. Základem jistě, jak už jsme uvedli, budou bezlepkové obiloviny v nejrůznějších formách úpravy. Druhou složka je bezesporu zelenina, především tepelně upravená / vzhledem ke konstrukci naše trávení nejsme schopni strávit velké množství syrové zeleniny, nejsme přežvýkavci/. Ze zeleniny děláme polévky, omáčku, napařenou, blanšírovanou, pečenou, sotýrovanou a fritovanou zeleninu. Plní nám zde i funkci vyvažování pH, neboť je složkou zásadotvornou. Je dobré nezapomínat i na zeleninu mléčně kvašenou, kterou naši předkové tak hojně využívali. Bílkoviny jsou nezbytné pro vývoj těla i jeho obnovu. Proto že nadbytek masa zahnívá v našich střevech / neboť nejsme konstruováni jako šelmy/, je třeba zařadit do stravy kombinaci obiloviny luštěniny, kde touto kombinací vznikne kompletní, plnohodnotní bílkovina. Tohoto efektu využívají lidé po mnoho a mnoho generací v celé Asii se jí rýže tofu, červená čočka, v Arabii kuskus nebo bulgur a falafel /cizrna/, v Jižní Americe pak kukuřice s fazolemi vše vždy doplněné zeleninou. V našich podmínkách to nebylo jiné, vždyť každé dítě ví, že „hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den“. Maso naši předkové jedli jednou týdně a to úplně stačí. Aby tělu nic nechybělo je třeba doplnit olejnatá semena – dýně, slunečnice, sezam, čia semína. Ovoce je dobré jako desert i jako osvěžení. Ještě je jedna skupina potravin, které jsou dost problémové a to jsou lilkovité rostliny / brambory, rajčata, lilek/ ty svými alkaloidy zatěžují nervový systém a zhoršují kreativní myšlení. To je u dětí, kde je již zhoršení nervové činnosti hodně zatěžující.
Rozhodně mezi prospěšné a zdravé potraviny nepatří jednoduchý cukr, má mnoho negativ. Pro autistické děti je především zdrojem neklidu a překyselení a to je opravdu nežádoucí. Sladká chuť však nesmí vymizet z jídelníčku. Je třeba se naučit připravovat sladkosti na bazi tepelně praveného ovoce a sirupů. Stojí to trochu práce, ale vyplatí se to.
Jsme si vědomi toho, že výchova autistického dítěte s sebou přináší obrovskou časovou i psychickou zátěž. Víme, že změna stravy vždy není jednoduchá a vyžaduje, zvláště z počátku časovou investici. Ale rozhodně se tato investice vyplatí. Děti se významně zlepšují jak po stránce psychické, tak fyzické. Je výhodné, když změní stravu celá rodina. Jednat dítě není vyloučené z rodinného kolektivu a jako bonus se zlepšuje a upevňuje zdraví všech zúčastněných.
MUDr. Vladimíra Strnadelová
Jan Zerzán