Strava je základní předpoklad našeho života. Strava nám dodává sílu a živiny, díky ní rosteme, regenerujeme a fungujeme. Proto nás nemůže překvapit, že to co jíme ovlivňuje náš zdravotní stav a to jak ve smyslu zdraví, tak nemoci. Strava je jak prevence nemoci, tak může být i léčbou.
Špatná strava nejen nepřináší dostatek potřebných látek, ale zatěžuje orgány a snižuje jejich funkčnost. Od složení stravy se odvíjí kvalita střevní sliznice a tím i střevní imunita. Špatná strava tedy vede k imunitním problémům nejrůznějšího druhu. Postupně může dojít až zvýšení průchodnosti střevní sliznice a nerozložené molekuly bílkovin se dostávají do krevního oběhu a mohou vyvolávat až autoagresivní reakce.
Současné složení stravy neodpovídá charakteru a schopnosti našeho trávicího systému. Je třeba změnit základ stravy tak, aby strava podporovala, léčila a vyživovala naše tělo.
Základní potraviny
Obiloviny:
Celá obilná zrna je třeba mít jako základ stravy a to nejlépe několikrát denně. Základní obiloviny jsou rýže, jáhly, pohanka, kukuřice, oves, ječmen, amarant, quinoa, pšenice špalda. Obiloviny různě vzájemně kombinujeme, připravujeme je jako kaše, součást hlavního jídla, připravujeme z nich noky, knedlíky, placky. Mouku používáme jen vyjímečně.
Obiloviny nám přináší složité cukry, které se rozkládají postupně a vstřebávají se podle potřeby organismy. To vede k vyvážené glykemii a rovnoměrnému zásobení buněk celého těla glukosou. Celá obilná zrna nesou s sebou dostatek minerálů a vitamínů, které jsou potřeba na jejich zpracování v organismu. Obiloviny jsou i zdrojem části esenciálních aminokyselin.
Zelenina:
Zelenina nám přináší mnoho vitamínů, minerálů a enzymů. Je zdrojem pročišťující vlákniny. Významný přínos však má zvláště pro svůj zásadotvorný charakter, který vyvažuje pH našeho vnitřního prostředí.
Základní druhy používané zeleniny jsou mrkev, petržel, celer, pastyňák, kapusta, pórek, květák, brokolice, dýně, ředkve, batáty, tuřín, červená řepa, černý kořen a také kadeřávek, a všechny zelené natě.
Vzhledem k uspořádání našeho trávicího systému a jeho enzymatické výbavě používáme zeleninu ponejvíce tepelně upravenou a jen malé množství zeleniny syrové. Zeleninu vaříme, dusíme, pečeme, blanšírujeme, napařujeme, děláme z ní polévky, omáčky a podobně. V létě dáváme víc zeleniny syrové v zimě méně. V létě zeleninu upravujeme kratší dobu v zimě delší. Celý rok používáme zeleninu mléčně kvašenou.
Tepelně upravenou zeleninu je nezbytné sníst hned po tepelné úpravě.
Luštěniny:
Jsou zdrojem aminokyselin, které spolu s obilnými aminokyselinami obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Musí se ovšem jíst spolu na jednom talíři neboť pro ně nemáme sklad. Luštěnin dáváme 1 až dvě lžíe na talíř a doplňujeme obilovinou a zeleninou. Základní luštěniny jsou čočka, fazole hrách, cizrna, sojové výrobky jako tofu, tempeh a nato.
Základní potraviny doplňujeme olejnatými semeny, tepelně upraveným ovocem, mořskými řasami a dochucovadly jako je umeocet, sojová omáčka, gomasio a podobně. 1x týdně můžeme zařadit maso, nejraději rybí.
Snažíme se úplně vyvarovat, mléčných výrobků, cukru, brambor, rajčat. Co nejméně zařazujeme pečivo. Čím závažnější je onemocnění, tím je třeba být důslednější.
Důležité:
– Důsledně kousat a prosliňovat tak, abychom polykali jen tekutou stravu.
– Dbát na velkou pestrost v jídle, střídat druhy potravin, způsoby úpravy, krájení i konzistencí.
– Nejíst po 18 hodině večer.